Mikrořasy – zelené zlato budoucnosti

Mikrořasy jsou mikroskopické, nenápadné organismy, které existují na Zemi miliony let. Přesto se o nich v posledních letech mluví jako o „zeleném pokladu“ nebo dokonce jednom z řešení potravinové a energetické krize. Proč? Protože spojují obrovský ekologický i ekonomický potenciál.

A právě tímto tématem se zabýval student Jiří Drozd z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který ve své bakalářské práci z roku 2023 zkoumal možnosti pěstování, sklízení a sušení mikrořas.

Proč jsou mikrořasy tak zajímavé?

Mikrořasy jsou doslova malé továrny na užitečné látky. Obsahují proteiny, omega-3 mastné kyseliny, karotenoidy, vitamíny i minerály. Díky tomu mohou sloužit jako:

• potravinový doplněk – známé druhy, jako je chlorella či spirulina, se už běžně prodávají v tabletách a prášcích
• zdroj bílkovin – alternativa k masu, sóji nebo mléčným výrobkům
• základ pro biopaliva – některé druhy produkují velké množství lipidů vhodných k výrobě bionafty
• surovina pro farmacii a kosmetiku – využívají se v krémech, sérech či jako zdroj látek s antibakteriálním a antivirovým účinkem

Mikrořasy mají také ekologickou výhodu: při kultivaci dokážou pohlcovat oxid uhličitý a čistit vodu od nežádoucích látek, včetně těžkých kovů. To z nich dělá zajímavý nástroj v boji proti znečištění a klimatickým změnám.

Mikrořasy v českých doplňcích stravy Queen Euniké

Dezintegrovanou chlorellu, tedy mikrořasu s narušenou buněčnou stěnou pro lepší vstřebatelnost živin, najdeme i v českých doplňcích stravy Euniké Silver, Euniké Green a Euniké Gold (lze zakoupit i v tříměsíční sadě QE Harmony). Tyto produkty jsou určeny široké veřejnosti, která hledá přirozenou podporu vitality. Dezintegrovaná chlorella pomáhá s detoxikací organismu, podporuje imunitní systém, trávení a dodává cenné látky – vitamíny, minerály a aminokyseliny. Zatímco Euniké Silver je zaměřen hlavně na očistu těla a doplnění živin, Euniké Green podporuje imunitu a aktivuje NK buňky a Euniké Gold kombinuje účinky chlorelly s dalšími látkami pro zvýšenou regeneraci, energii a vitalitu. Díky obsahu mikrořas jsou tyto české přípravky vnímány jako přírodní cesta ke zdraví a prevenci.

Jak se pěstují?

Pěstování mikrořas není úplně jednoduché a závisí na volbě metody:

• otevřené systémy – nádrže nebo jezírka; levná metoda, ale náchylná ke znečištění
• fotobioreaktory (uzavřené systémy) – skleněné nebo plastové trubice, kde lze přesně regulovat teplotu, světlo a přísun CO₂
• fermentory – zařízení, kde se mikrořasy pěstují i bez přístupu světla

Ve střední Evropě je pěstování složitější kvůli počasí – proto se hledají hybridní metody nebo využití odpadního tepla z průmyslu, které by pomohlo udržovat správné podmínky i v zimě.

Nejtěžší část: jak mikrořasy sklidit?

Samotné pěstování není až tak náročné. Největší „oříšek“ představuje sklízení a sušení mikrořas. Tyto procesy jsou energeticky i finančně velmi náročné.

Používají se například:

• flokulace – shlukování buněk pomocí chemických nebo biologických procesů
• centrifugace – odstředění vody od biomasy, účinné, ale drahé
• sušení sprejovou sušárnou – moderní metoda, při které se suspenze mikrořas rozpráší na jemné kapičky a rychle se vysuší horkým vzduchem

Právě poslední metoda se ukázala jako velmi perspektivní. Jiří Drozd provedl experiment ve sprejové sušárně na vědeckém pracovišti CEITEC. I přes první pokus a technické ztráty se podařilo získat kvalitní sušený prášek z chlorelly, který se blížil výsledkům uváděným ve vědecké literatuře.

Budoucnost mikrořas

Závěry práce ukazují, že jedno univerzální řešení procesu sklízení mikrořas zatím neexistuje. Každý druh potřebuje trochu jiný přístup. Přesto je jasné, že mikrořasy mají:

• velký potenciál v potravinářství – například jako doplněk stravy v boji proti podvýživě
• využití v ekologii a energetice – od výroby biopaliv po čištění kouřových plynů a odpadních vod
• aplikace v medicíně a farmacii – látky z mikrořas mohou působit proti rakovině, infekcím nebo posilovat imunitu

Zajímavá je i vize do budoucna: mikrořasy by se mohly stát součástí bio-fotovoltaiky. Dokáží během fotosyntézy produkovat elektrický proud a existují již malé prototypy „mikrořasových baterií“.

Závěrem

Mikrořasy nejsou jen dalším vědeckým výstřelkem. Jsou to organismy, které mohou změnit náš přístup k potravinám, energii i ochraně přírody. Jak ukazuje výzkum Jiřího Drozda na VUT v Brně, cesta k jejich masovému využití není jednoduchá hlavně kvůli náročnému sklízení a sušení. Přesto se jedná o oblast, která stojí za další vývoj, protože přínosy pro lidstvo i planetu mohou být obrovské.